Tak k PPR se mohu opravdu vyjadřovat jen jako teoretik. Samozřejmě tyto námitky jsou časté a já je nikterak nezpochybňuji. Uvědomuji si, že jedna věc je teorie a druhá věc je pak praxe, lidský život. Já bych se jen chtěl vždy vyvarovat toho, představovat teorii jen jako ideál, mnohdy nedosažitelný. Jsem možná trochu "idealista", ale já věřím, že to nejlepší, co může člověk potkat, je žít plně podle Božího spásného plánu, tedy podle jeho nařízení...

Jinak já se domnívám, že princip kalendáře, která žena vede již v dospívání, tedy již před vstupem do manželství, napomáhá k tomu, aby vysledovala pravidelnost cyklu, který snad ve větší míře zůstává pravidelný i po porodu (neřeším teď rozhašení cyklu hormonální antikoncepcí, která je dávána běžně dospívajícím, apod.). Nepředstavuji to jako vždy platné pravidlo, ale domnívám se, že ve chvíli, když se žena prostě nemůže měřit, tak v tomto může nacházet oporu.

Tady ale budu odkazovat na odborníky, kteří se tomu věnují a rozumí tomu mnohem víc, než já - například Liga pár párů...

Jinak chci vyjádřit, že sám, sedmé dítě, chovám nesmírný obdiv ke všem manželům, kteří mají se zodpovědností početnější rodinu. Říkám si, kam se na ně hrabu a opravdu mám před nimi jistou bázeň a neskutečný obdiv! A tak rád bych jim, v míře, jaké mohu, byl nápomocný - jako kněz, i jako ten, kdo může povzbuzovat farní společenství k sounáležitosti...