Milý otče Martine,
právě procházím knihu od Ctirada Pospíšila: Jako v nebi, tak i na zemi a V kapitole Duch svatý jako osoba Trojice v Novém zákoně rozebírá pneumatologii pavlovských listů a uvádí: "Duch nás tedy spodobuje s Kristem v tom, jak se modlíme (srov. Řím 8,9n; Gal 4,4-6 - Mk 14,36), vede nás ke sjednocení s Kristovou obětí (srov. Řím 15,16 - Žid 9,14). Činí z nás společenství, které je vnitřně sjednoceno v Kristu a s Kristem jako tělo s hlavou (srov. Ef 2,22;4,4-6). K tomuto sjednocení dochází díky tomu, že Duch Boží v našich srdcích vyvolává ono smýšlení, které bylo v Kristu Ježíši (srov. Flp 2,1-5.6-11). Pavel dokonce řekne, že naše myšlenky jsou díky působení Ducha svatého myšlenkami Kristovými (srov. 1Kor 2,16), což znamená dokonalé vnitřní spodobení s Kristem a s jeho Duchem totálního sebedarování.
Pokud jsem tomu dobře porozumněla, tak naše sebedarování se druhým probíhá působením Ducha svatého, který působí v Trojici. Nezapomínáme na něj? Já asi na něj zapomínám a sama o něj prosím jen před zkouškou, což je opravdu velká chyba. Málo si uvědomuji, jak působí Duch svatý v mém životě, stále mluvím o Bohu, Ježíši Kristu, ale o Duchu svatém ne.