V článcích KKC já jen čtu poučku, ale jak to uchopit pro běžný život? Ano ve společenství chybí rozměr dávání se a to i v manželství, protože dnes jsou lidé zaměření na sebe a do sebe. Setkávám se s přístupem, že je moje věc, že věřím v Boha, ale oni věří sami v sebe, jsou zakukleni do sebe a již se neotvírají druhým. Pouze jsou zaměřeni na sebe. Bůh v každém svém jednání jedná jako Trojice. Jak tomu rozumět? Zkuste něco jako novočtení a popřemýšlejte o otázce: Jak působí celá Trojice v povolávání učedníků? Jak mě povolává celá Trojice?
A vlastně, jak působí celá Trojice v každé situaci. A ne jen jako jedna osoba.