Nerozumím Písmu, když čtu o Janu Křtiteli. V Mt 11, 13n Ježíš říká: "Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít." Jenže Jan sám, když se ho ptali, odpovídal záporně: J1, 21: "Znovu se ho zeptali: "Jak to tedy je? Jsi Eliáš? Řekl: Nejsem." Jelikož je větší autoritou Ježíš, věřím jeho slovu, ale potom nerozumím Janovi. Jak to, že on sám o sobě neměl jasné mínění, poznání, na něm se splnilo, že před Mesiášovým příchodem přijde Eliáš - tedy přišel ne osobně, ale způsobem života a moci (viz vysvětlivka k vydání NZ ve formě textu užívaného v českých liturg. knihách z roku 1989). Jan určitě sám o sobě úmyslně nelže, ale věříme-li Ježíši, tak neúmyslně lže a jak to, že má o sobě jiné poznání, než Ježíš? Proč farizejové v době přímého působení Jana Křtitele neměli mít jasno v tom, že on je ten slíbený Eliáš a až teprve Ježíš s nějakým časovým odstupem to o něm doznává? Budu ráda za študované, promeditované odpovědi. Díky.