Na Hostýně jsem skutečně říkal, že prvotní církve nebyly velké (ve smyslu stovek členů), ale jednotlivé komunity čítaly desítky věřících.

Je důležité nejprve jasně stanovit, o jaké době chceme mluvit. Zda o době působení apoštola Pavla, nebo o době konce prvního století. Jak to bylo na konci prvního století nevím, proto se budu věnovat dově apoštola Pavla.

Když budeme číst Pavlovy listy, tak budeme moci vidět, že Pavel hovoří k malým komunitám. Nebudeme moci vidět nikde napsáno, že ta a ta církev měla tolik a tolik věřících. Když ale budeme číst Pavlovy listy, tak budeme moci vidět známky, které poukazují na malé komunity. Pavel žije v době, kdy mše svaté se slaví v domech a při večeři. Aby to bylo uskutečnitelné, musela být komunita taková, aby se vešla do domu a "k jednomu stolu". Teprve postupem času, i pod vlivem počtu věřících, přestává být večeře spojena se mší a dochází k oddělení (mše a agapé).

Já na Hostýnu poukazoval právě na Korintskou obec. V tomto listu totiž Pavel reaguje na to, když se komunita rozdlěuje na různé frakce a silně proti tomu vystupuje. Zdůrazňuje jednotu komunity - ta musí být ale velikosti, aby se mohla sejít...

Můžeme vycházet také z archeologických nálezů a jiných pramenů. Archeologické nálezy nám ukazují domy, které byly upraveny na místo setkávání prvních křesťanů - tak třeba dům v Kafarnaum. Velikost domu ukazuje na nepříliš početnou komunitu.

Vy předkládáte úryvky ze Skutků apoštolů. Je otázkou, do jaké míry Lukáš představuje již církev další dekády. Zároveň ale při četbě textů sv. Lukáše budeme moci vidět, že tento svatopisec v počtech častokrát velmi nadsazuje.

Čísla (počty osob) je třeba v Písmu brát s velkou rezervou. Mnohdy mají symbolický výzam.

U Lukáše bych hovořil především o tom, že se těmi velkými počty snaží poukázat na to, jak se evangelium šíří a jak je přijatelné. Počty mu slouží k představení přijatelnosti a šíření, mnohem víc, než k jasnému určení kdy a kolik...