ad 2,
Tomu úplně nerozumím. Na jednu stranu je Bůh Pánem reakce na akci (hřích), na druhou stranu tuto reakci nevnímáte jako Boží hněv, ale jako prostou reakci. To mi přijde příliš odosobněné. Ta reakce je zde Boží hněv, nebo ne?
Přemýšlela jsem nad Vaším přirovnáním ke zlobivému dítěti a až jsem si rozepsala jednotlivé kroky situace se zlobícím dítětem, trochu jsem to pochopila. Když trestám dítě, nedělá mi to sice radost a mám ho při tom stále ráda, ale potrestám ho proto, abych ho odvrátila od toho, co dělá. Bohužel často netrestám s chladnou hlavou, ale hněvám se při tom na něj.
A Bůh se tedy hněvá nebo nás trestá s chladnou hlavou? O Božím hněvu je přece často v Bibli řeč.
Neptám se na proroka Amose proto, že bych viděla Boha "dvojmo" - starý Bůh Starého zákona a "mladý" Bůh Nového zákona, ale proto, že jsem zrovna na tohoto proroka narazila při denní četbě Písma podle mého diáře od Salesiánů, a tak jsem četla jen ten citovaný oddíl. A mám upřímnou snahu porozumět tomu, jak chápat Boží hněv, aby pro mě tvrzení, že Bůh Starého zákona se v Novém zákoně nezměnil a je tentýž, nebyl jen fakt přijatý proto, že jsem o tom mnohokrát slyšela, ale abych si to i dokázala rozumem obhájit, jak to je, když se zdánlivě projevuje tak odlišně.
Už tedy trošku rozumím akci - reakci, ale nechápu, jestli je tato reakce projevem Božího hněvu. Musím si Vaše slova ještě trochu nechat projít hlavou, abych porozuměla...
Datum: 07.07.2016